Ústav slavistiky становлення української лінгвістичної термінології



Сторінка11/12
Дата конвертації16.04.2016
Розмір1.29 Mb.
1   ...   4   5   6   7   8   9   10   11   12

7ZÁVĚR


Předložená diplomová práce je zaměřena na teoretický a praktický rozbor materiálu týkajícího se ukrajinské lingvistické terminologie, který byl nashromážděn v souvislosti s utvářením Česko-ukrajinského slovníku lingvistických termínů.

Diplomová práce je rozdělena na dvě hlavní části – teoretickou a praktickou. Teoretická část se skládá z následujících kapitol: 1. Úvod; 2. Lexikografie, typologie slovníků, rozvoj ukrajinské lexikografie; 3. Termín, terminologie, rozvoj ukrajinské terminologie; 4. Lingvistika, ukrajinská lingvistika, vývoj ukrajinské lingvistiky. Do praktické části jsou zahrnuty kapitoly s názvy: 1. Syntaktická skladba ukrajinských lingvistických termínů; 2. Způsoby slovotvorby ukrajinských lingvistických termínů; 3. Etymologie ukrajinských lingvistických termínů; 4. Synonymie, antonymie, paronymie, polysémie, homonymie v ukrajinské lingvistické terminologii; 5. Utvoření česko-ukrajinského slovníku lingvistických termínů. Práci uzavírají kapitoly s názvem Závěr a Seznam použité literatury. Přílohou diplomové práce je část rozpracovaného slovníku lingvistických termínů.

V souvislosti s utvářením slovníku lingvistické terminologie jsme pokládali za důležité na úvod v krátkosti definovat pojem lexikografie a zmínit její hlavní úkoly. Dále jsme se zabývali základním dělením slovníků a uvedením příkladů ke každému typu. Součástí první kapitoly je také oddíl, který se podrobněji věnuje historii a vývoji ukrajinské lexikografie od jejího počátku až do současnosti. Pro ilustraci jsme historický přehled doplnili zásadními pracemi každé vývojové etapy. Na konci kapitoly je shrnut vývoj lexikografie a objasněn v historických, politických i sociálních souvislostech. Dynamiku rozvoje lexikografie na Ukrajině odráží vložený graf.

Následující kapitola je orientovaná na problematiku terminologie, ve které jsme se soustředili na definování pojmu termín. Dále jsme se zabývali samotným termínem – jeho základními rysy, dělením a požadavky, které jsou na něj kladeny. Podrobněji jsme se seznámili s jednotlivými způsoby slovotvorby termínů. V následující podkapitole jsme charakterizovali terminologii a její hlavní směry. Blíže jsme se zaměřili na terminologický systém ukrajinského jazyka, jeho vývoj a formování.

Poslední kapitola teoretické části nese název Lingvistika. Ukrajinská lingvistika. Ukrajinská lingvistická terminologie. Kromě definice a základního dělení lingvistiky, kapitola zahrnuje vývoj ukrajinské jazykovědy a lingvistické terminologie.

Praktická část diplomové práce se skládá z několika samostatných analýz ukrajinské terminologie.

Na počátek praktické části bylo nezbytné rozdělit termíny podle syntaktické skladby na prosté (речення, словотвір, анастрофа) a vícečlenné (мовна система, іменний присудок, прикметник зі значенням призначення). V průběhu analýzy se potvrdily výzkumy jazykovědců o tom, že vícečlenné termíny tvoří přibližně 70 % lexikálních jednotek v každém terminologickém systému.

První analýza ukrajinských lingvistických termínů se orientuje na rozbor termínů z pohledu slovotvorby. Utváření termínů se v ukrajinském jazyce uskutečňuje několika způsoby. Za nejaktivnější morfologický způsob slovotvorby považujeme sufixaci. Ta se nejvíce projevuje v podstatných jménech, kde nová slova vznikají nejčastěji od sloves pomocí sufixů -ення, -/a/ння (протиставлення, порівняння), anebo od přídavných jmen dodáním sufixu -ість (довільність, милозвучність). Produktivními byly shledány také sufixy, pomocí kterých se nové termíny vytváří na základě cizojazyčných slov. Mezi takové řadíme například sufixy -ізацій-/-изацій-, -ій- (адвербіалізація, фонологія). Sufixální způsobem často vznikají i přídavná jména, a to nejčastěji pomocí sufixů -н- (алфавітний, складний), -ичн/-ічн- (ециклопедічний), -альн-/-іальн- (територіальний). Méně je potom zastoupen způsob skládání slov nebo kmenů slov (одномовність) nebo prefixální způsob, který se uskutečňuje nejvíce cizojazyčnými předponami jako анти-, архі- мета- (антиклімакс, метамова, архіфонема). Mezi téměř neaktivní způsoby patří prefixálně-sufixální způsob a kalkování.

Za velmi častý způsob tvoření slov v ukrajinské lingvistické terminologii můžeme považovat přejímání slov z jiných jazyků. Přejatá slova tvoří asi 72,3 % z celkového počtu prostých termínů v analyzovaném materiálu, přičemž asi 60 % zastupují termíny latinské nebo řecké. Méně jsou zastoupeny výpůjčky ze západoevropských a jiných slovanských jazyků.

Jako nejproduktivnější způsob slovotvorby se projevilo skládání slov v terminologické spojení. Jedná se především o spojení podstatného a přídavného jména (односкладне речення, якісний прикметник). Kromě dvoučlenných výrazů se v terminologii často setkáme i se tříčlennými a čtyřčlennými složeninami (прикметник із ознакою дії, аналітичне творення ступенів порівняння).

Další analýza je soustředěna na etymologii ukrajinských lingvistických termínů. Za nejdůležitější prameny ukrajinské lingvistické terminologie považujeme latinu a řečtinu. Pojmy, které z těchto jazyků pronikly do ukrajinštiny, tvoří přibližně 60 % všech prostých termínů. Z latiny přejímala ukrajinština především termíny označující děj, proces nebo vlastnost předmětu (абвербіація, афіксація; модальність). Z řeckých termínů se jedná o názvy věd (філологія, синтаксис, етимологія) nebo jazykovědných jednotek (лексема, алофон). Část lingvistických termínů má svůj původ v praslovanštině a staroslověnštině, anebo byly utvořeny od kmenů ukrajinských slov (слово, мова, наголос). Menším počtem termínů se jsou reprezentovány výpůjčky z jazyků západní Evropy – německého, francouzského a anglického jazyka (менталізм, каламбур, йотація). Kromě přímého přejímání slov pronikaly lingvistické termíny do ukrajinštiny prostřednictvím jiných jazyků. Například původně latinská slova byla přejímána přes francouzský nebo německý jazyk. Roli prostředníka při přejímání slov z řečtiny sehrály latina a francouzština. Téměř většina zkoumaných přejatých slov se používá jako mezinárodní termíny, tedy internacionalismy.

V poslední analýze praktické části jsme se zaměřili na projevy synonymie, antonymie, paronymie, polysémie a homonymie v prostředí ukrajinské lingvistické terminologie. Jako nejčastější jev se projevila synonymie. V rámci naší analýzy jsme se orientovali na dva aspekty zkoumání synonymie termínů – synchronický a diachronický. Z hlediska synchronie jsme se analyzovali synonymní dvojice, které jsou tvořeny domácím a cizojazyčným termínem (іменник – субстантив). Druhý zkoumaný aspekt byl orientovaný na přiřazení zastaralého termínu k novému (глосарій – словник).

Méně častým jevem v jazykovědné terminologii je paronymie. V analyzovaném materiálu jsou zastoupena paronyma se stejným (мовний – мовленнєвий), ale s různými kořeny (граматичний – драматичний). Kromě uvedených dvojic jsme se setkali také s antonymickými (макродіалект – мікродіалект) a významově odlišnými paronymy (формант – формат). Co se týče homonymie a polysémie, tak tyto dva jevy se v rozebíraném materiálu neobjevily.

V souvislosti s tím, že přílohou k diplomové práci bude část budoucího Česko-ukrajinského slovníku lingvistických termínů, jsme se rozhodli vložit na konec práce ještě jednu kapitolu, která se bude týkat problematiky utváření lingvistického slovníku. V ní jsou uvedeny základní informace o slovníku, prameny, ze kterých jsme čerpali při jeho sestavování a také způsob uspořádání termínů ve slovníku.



Předložená analýza lingvistické terminologie je podle našeho názoru důležitá nejen pro utváření a sestavení plánovaného slovníku, ale může být užitečným pramenem i pro studenty a učitele filologie se zájmem o danou problematiku.
1   ...   4   5   6   7   8   9   10   11   12


База даних захищена авторським правом ©shag.com.ua 2016
звернутися до адміністрації

    Головна сторінка